Geopark Barrandien
venkovní expozice Muzea Českého krasu
on-line průvodce

Barrandienská moře

Jak je ale vůbec možné, že v našem okolí najdeme pozůstatky hned několika pradávných moří?

A jak je možné, že mořské usazeniny i zkameněliny mořských organismů najdeme i vysoko v okolních kopcích několik stovek metrů nad hladinou moře?

Vše souvisí s pohybem kontinentů - deskovou tektonikou. Její základ bychom si měli nyní vysvětlit pro pochopení vývoje našeho regionu:

Opravdu velkou roli hrají pohyby kontinentů (desková tektonika). Pohyb je sice pro člověka pomalý - není vidět, ale právě díky němu můžeme v našem okolí (i v okolních kopcích) sbírat zkameněliny mořských organismů.

Vznik nových moří

Nová moře mohou vznikat tím, že se rozdělí nějaký světadíl a vznikne nové moře. Na jeho dně pak vznikají usazeniny.

Zánik moří a vznik pohoří (vrásnění)

Když se nějaké světadíly zase srazí, tak moře, které bylo mezi nimi, zaniká. Voda při zániku moře odtéká jinam, ale zkamenělé usazeniny i se zkamenělinami ze dna zanikajícího moře jsou srážkou vyzdvihovány nahoru a vznikají pásemná pohoří. Tato pohoří kopírují místa srážek. Tomuto procesu se říká vrásnění.

Tak třeba i dnešní Alpy nebo Himaláje označují místa, kde dříve bývala moře, která také zanikla právě při srážkách kontinentů díky deskové tektonice.

Neustálý pohyb kontinentů a cyklus vzniku a zániku

Kontinenty se pohybují neustále, a proto se celá Země pomalu, ale jistě mění. Některé kontinenty se rozdělují, jiné se zase sráží. Proto můžeme najít v našem okolí pozůstatky hned několika pradávných moří, které postupně vznikaly a zase zanikaly. Když moře při srážkách světadílů zanikaly, vznikaly i v naší krajině vysoké hory. To vše je už ale tak dávno, že i pradávné hory dávno zvětraly a z naší krajiny zmizely.

Díky pohybu kontinentů se však tyto moře před stovkami milionů let nacházely úplně jinde, než je naše dnešní poloha - nacházely se na jižní polokouli. Všechny kameny, které v expozici vidíte, proto vznikaly na jižní polokouli a teprve následným pohybem světadílů a jejich srážením se staly součástí Evropy.

Laboratorní simulace vrásnění

Podívejte se na videozáznam laboratorně simulované srážky světadílů doprovázené vznikem pohoří. Sledujte také, jak je nakonec zeleně označený materiál původem z oceánského dna vyzdvižen nad mořskou hladinu do části nově vzniklého pohoří:

Odkaz na video: https://youtu.be/d9bKXY0OMxc?t=1m18s

© Muzeum Českého krasu, p. o., Pavel Bokr a další autoři